Přírodní stavitelství (nejen) v okolí slovenského Sence

Vydáno: 22. 10. 2010


Ozartur.sk (11/2010): Stavět se dá mnoha způsoby. Nejde jenom o to, jaký dům si postavíme, ale také z čeho a čím. O tom, že i v dnešní přetechnizované době existují lidé, kteří umějí stavět vlastníma rukama z přírodních materiálů, jsme se přesvědčili při cestě na jihozápadní Slovensko. Navštívili jsme stavitele samouka Petra Skořepu momentálně přebývajícího ve slaměné jurtě a také stavbu domu ve tvaru samonosné slaměno-hliněnné kopule, kterou realizuje projekční firma Createrra s. r. o. a občanské sdružení ArTur (Architektúra pre trvalo udržateľný rozvoj).

Jak vlastně rozumět pojmu přírodní stavitelství a co si pod ním představit? „Pro někoho to může být každý dobře izolovaný dům, ve kterém lze ušetřit peníze za vytápění. A to i přesto, že jej izoluje polystyrenem. Pro mě osobně přírodní stavitelství znamená výstavbu ekologických domů, které jsou postaveny ze zdravých materiálů jako je hlína, dřevo, kámen či sláma. Není třeba je nijak průmyslově vyrábět a spotřebovávat kvůli nim stále dražší energii,“ vysvětluje na úvod Skořepa, který má za sebou několik realizací jak na Slovensku, tak v Čechách.

V současnosti se svou rodinou obývá kruhový domek o ploše 50 m2. Je to stěhovatelná stavba umístěná na zemních vrutech, jejíž obvodové stěny jsou tvořeny slaměnými balíky o objemové hmotnosti 90 kg/m3. Dům je konstruován tak, že balíky slámy tvoří společně s obvodovou dřevěnou konstrukcí nosný prvek. Slaměnné balíky nejsou z vnější strany nijak omítnuty, ani chráněny postřikem proti požáru. Střecha domu je kuželovitého tvaru, krytinou je bílá hydroizolační fólie TPO na bázi polyolefinu. Jedná se o pružný gumový (není pruzny ani gumový!, spíše napsat, že se jedna o pevnou folii, vhodnou na napínané střechy a má životnost kolem 35let na slunci a jde o ekologičtější nahradu za PVC, tedy nemá změkčovadla a nic se z folie neuvolnuje… materiál, jehož výroba je ekologicky méně náročná, než v případě běžných fóliových krytin. Ve střeše je provětrávaná mezera, a to mezi 25 cm tlustou vrstvou tepelné izolace z ovčí vlny a samotnou střešní fólií. Ovčí vlnou je izolována také spodní stavba, tedy podlaha domu, která leží několik desítek centimetrů nad terénem na zemních vrutech.

„Dům nazývám slaměnou jurtou, a to přesto, že to jurta v pravém slova smyslu není. Plachta, která tvoří jurtu je vidět pouze v interiéru, kde nahrazuje funkci omítky. V našich klimatických podmínkách by jurta pouze z bavlnené plachy vydržela pouze kolem 5ti let, tedy je vhodná více na sezonní vyuziti….nebyla použitelná pro celoroční bydlení. Jinak stavba vznikala asi dva měsíce a šlo o svépomocnou záležitost. I díky tomu jsem si vědom chyb, kterých jsem se dopustil a příště se jich musím vyvarovat,“ říká Skořepa a má na mysli zejména problém s přehříváním domu v letních měsících, kdy se teplo pomalu odvětrává pouze přirozeným způsobem.

Stavitelskou inspiraci získával nejen z četby odborné literatury a přednášek, na kterých dnes sám předává užitečné poznatky. Praktické dovednosti jej naučil zejména vyhlášený holandský stavitel Tom Rijven, který je mistrem v oboru hliněno-slaměných domů. Například jeho konstrukce obvodových zdí s úsporou dřeva bylo úspěšně využito i při stavbě Skořepovy jurty.

Přestože je přírodní stavitelství v česko-slovenských podmínkách na vzestupu, tak není možné mluvit o nějakém převratu ve stavebnictví. „Návrat k tradicím lidové architektury lze chápat jako vyjádření nesouhlasu s dnešním devastováním planety a nerozumným hospodařením s jejími nerostnými zdroji. Dům je přece možné postavit i z místních zdrojů, které poskytne příroda a dají se lehce obnovit. A v žádném případě nemusí jít o nějaké skromné dočasné příbytky, ale o moderní velké domy, v nichž lze použít mnoho vyspělých technologií,“ tvrdí Skořepa, jenž má zkušenost s pomocí na podobném domu v okolí Brna.

Na závěr setkání s nevšedním stavitelem zbývá dodat ještě něco o střechách. „Ze střešních krytin mám nejraději zelené střechy pokryté vegetací. Taková střecha je dobrým zimním izolantem a zároveň i letním chlazením. Jako hydroizolační podklad používám fólii EPDM, s níž se dá vykrývat střešní atika, ale i veškeré klasické klempířské prvky. Zelená střecha je například na slaměnném domě v Křižanech u Liberce, který je dalším z mých dokončených projektů,“ uzavírá Skořepa, který ve spolupráci s architekty aktuálně připravuje výstavbu 40 ekodomů v projektu Ekovesnice Křižany u Liberce a do budoucna chystá projekt ekologické osady ve slovenských Vrbovcích.

Článek vyšel na webu občanského sdružení ArTUR .

Autor: Tomáš Svoboda


25. 5. 2017 Letní zážitková škola přírodního stavitelství v Bílých Karpatech

4. 5. 2017 Živé povídání s Petrem Skořepou na téma "Co je vlastně ta letní škola přírodního stavitelství"

4. 5. 2017 Živé povídání s Petrem Skořepou na radiu Svobodný vysílač, na téma "Živá škola přírodního stavitelství"

5. 4. 2017 Fotky pro tisk

20. 1. 2017 Dobrovolně skromný život


Kontaktní formulář

Máte jakýkoli dotaz k publikovanému článku? Potřebujete více informací, nebo jiné fotografie? Neváhejte nás kontaktovat, obratem vám odpovíme. Děkujeme za jakoukoli podporu.

Pro odeslání formuláře vyplňte prosím do následujícícho políčka kód qo69