Osadníkem snadno a rychle?

Vydáno: 23. 1. 2013

Výstup ke stažení  (0.25 MB)  | Stáhnout fotogalerii


Na polosamotě v Bílých Karpatech na hranici Moravy a Slovenska vzniká soběstačná, ekologické osada. 

Vize společenství

Před rokem na kopanicích zapustila své kořeny Škola přírodního stavitelství realizovaná občanským sdružením Ekovesnice o.s. a postupně se vize ekoosady stává skutečností.

Na první pohled je to docela obyčejné místo, ale už na ten druhý se v něm dějí podivuhodné věci…

Zkušenosti osadníka

Na to jak se stát dobrým hospodářem neexistuje žádný rychlonávod ve stylu – nasypeme do hrníčku, zamícháme, necháme odstát a za pět minut máme hotovo. Asi většina z těch, kdo odchází z města na venkov do chalupy s pozemkem, nebo vidinou života ve společenství se stejně smýšlejícími lidmi, zažívá podobné vzlety a pády jako zažívají nově příchozí osadníci u nás. Vrhá se s nadšením do práce společně něco tvořit, s ideály a odhodláním žít jinak – soběstačně, s minimální závislostí na systému a nejlépe v slaměno-hliněném domku s nějakou tou primakulturní zahrádkou. Ale polosamota člověka rychle prověří. Oseká nepodstatné, dostane se pod kůži až na dřeň a nastaví zrcadlo reality života na gruntu. Svoboda v soběstačnosti s sebou zároveň přináší stejně velkou míru zodpovědnosti (k domu, vztahům kolem sebe, obdělávané zemi…) a to už zkrátka není pro každého, jakkoliv dobrými úmysly motivovaného, člověka. Přirozený výběr tady funguje dokonale. Romantické představy a filozofování o životě v souladu s přírodou brzy berou za své a nahradí je tvrdá dřina a často bolavé zkušenosti… Neboť blízkost k přírodě také znamená blízkost k živlům. Silné větry odvanou plachtu ze zakrytého dřeva nebo cihel jako nic, déšť se s radostí pustí do nechráněné nedodělané hliněné omítky a oheň vám může opálit víc, než jen kůly na ploty. Vypadá to tak jednoduše - navršit kopu sena, tak aby nezplesnivělo, vypustit kozu na pastvu a nenechat ji přežrat se jablek, po kterých se nafoukne, nebo zabezpečit stoh slámy před lijákem. Ale bez zkušeností s gazdovstvím se i jednoduchý úkol stává prubířským kamenem a selský rozum je často překvapen zákony přírody. Čím rychleji se člověk naučí spolupracovat jak s přírodou, tak se starousedlíky a jejich roky prověřenou moudrostí a spojovat staré osvědčené postupy s novými, tím lépe. O to větší je pak radost a uspokojení z první sklenice moštu, bedýnky vlastní zeleniny nebo dobře poskládané kopy dřeva.   

Cenná je také lekce v otevřenosti. Neboť otevřené brány pozemku a pozvánka pro všechny, kdo se chtějí krátkodobě podílet na společném dílu, je v konečném důsledku spíše vyčerpávající než přínosná. Ale učíme se. Učíme se najít rovnováhu být otevření tam, kde proudí vzájemná obohacující směna a naopak přivřít dveře „jen tak se podíváme a hned zase půjdeme“ kolemjdoucím zvědavcům.

To, co je pro nás důležité je vzájemně přínosná spolupráce namísto konkurence.

Snažíme se šířit dobře využitelné praktické informace směřující k trvale udržitelnému životu na naší planetě, nízkoenergetickému stavění, získávání potravy a energie, tedy k soběstačnosti na všech úrovních. Chceme, aby se informace dostávaly co největšímu počtu populace, proto také pořádáme přednášky, semináře a workshopy o přírodním stavitelství a  soběstačnosti, kde vysvětlujeme různé souvislosti, které je jinak těžké propojit.  

Rovnou za nosem

Možná ještě hodně vody uplyne v potůčku u Zemianského mlýna, než náš pozemek začne dávat plody a spontánně se přemění v soběstačnou osadu. Ale tak už to s vizemi bývá – na začátku je vždycky sen/vize, která přitahuje různou silou všelijaké nadšence, ze kterých pak vznikne zdravé jádro a to pak mravenčí prací staví kamínek po kamínku a tvoří z vize realitu. Jde to pomalu, místy ztuha, chce to velkou trpělivost a vytrvalost, ale stojí to zato. Připraveného není nic, ani na nás nečekal prostřený stůl s jídlem na zlatém podnose, vše je zkrátka o tom, že jaké si to vytvoříme, takové to budeme mít.

Pokud tedy i vy už máte plné zuby města, chemicky upravené zeleniny, hektičnosti, odosobnění atd. tak na co ještě čekáte – vydejte se hledat, tvořit, překračovat své hranice, spolupracovat. Kdo má vytrvalost a odvahu ten jednoho dne najde…


25. 5. 2017 Letní zážitková škola přírodního stavitelství v Bílých Karpatech

4. 5. 2017 Živé povídání s Petrem Skořepou na téma "Co je vlastně ta letní škola přírodního stavitelství"

4. 5. 2017 Živé povídání s Petrem Skořepou na radiu Svobodný vysílač, na téma "Živá škola přírodního stavitelství"

5. 4. 2017 Fotky pro tisk

20. 1. 2017 Dobrovolně skromný život