Holanďan stavěl ze slámy a hlíny pro Čechy i Slováky

Vydáno: 25. 8. 2011

Výstup ke stažení  (0.54 MB)  | Stáhnout fotogalerii


Bydlení stavby reality (9/2011) - příloha Ekobydlení: Stěhovatelny? dům ze dřeva, slámy a hlíny vznikl koncem léta v osadě Štefanová poblíž Vrbovců, na česko-slovenském pomezí. Stalo se tak v rámci ojedinělého mezinárodního workshopu, na němž holandsky? stavitel Tom Rijven předvedl zájemcům vlastní systém stavby slaměny?ch domů. Akce proběhla na právě budovaném rodovém statku Petra Skořepy, organizátora celého projektu.

 

Workshop probíhal ve třech termínech od 17 8. do 11. 9. 2011 a během této doby účastníci
společny?mi silami postavili maly? domek z několika geometricky?ch tvarů se zelenou střechou. „Domek by měl do budoucna sloužit jako ukázkovy?. Každy? účastník přivezl ze své země kousek hlíny a z té jsme vytvořili stěnu. Stavíme evropsky? slaměno-hliněny? domek,“ směje se Petr Skořepa, ktery? se sám zaby?vá přírodním stavitelstvím a popularizací tohoto druhu staveb u nás i na Slovensku.

Workshop byl inspirací jednak pro zájemce, kteří si chtějí postavit slaměno-hliněny? dům svépomocí, jednak pro řemeslníky a budoucí stavitele, kteří se chtějí stavbami z hlíny a slámy zaby?vat profesionálně. Probíhal v angličtině s překladem do češtiny, byl koncipován jako vy?uka zážitkovou formou a kromě Toma Rijvena se na ní podílela i česko-slovenská dvojice lektorů Petr Skořepa a Milo Beňko, oba profesionální stavebníci ekologicky?ch domů. Petr Skořepa vzpomíná na první setkání s holandsky?m kolegou Rijvenem: „S Tomem jsem se seznámil na jeho první návštěvě v ČR. Zaujala mne jeho metoda a cely? přístup ke stavění. Idea stavby kvalitního a hlavně zdravého domu tak, aby to zvládl opravdu každy?. Domu, ktery? vydrží staletí a bude umožňovat ještě lepší komfort bydlení než většina současny?ch staveb. A co je nejzajímavější, za zlomek běžny?ch cen domů.“

Kdo je Tom Rijven?

Narodil se v Amsterodamu, dnes žije převážně ve Francii. Během života vystřídal několik různorody?ch profesí (např. hudebník či masér) a své osobité zkušenosti předává při workshopech, které pořádá po celé Evropě. Postavil již kolem padesáti domů, kde ve velké míře využil hliněny? materiál. Tom Rijven patří mezi vy?jimečné osobnosti, které se zaby?vají zpracováním hliněny?ch materiálů ve slaměny?ch stavbách. Této profesi se věnuje 18 let a za tu dobu se mu podařilo vytvořit si své vlastní systémy zpracování hlíny a slámy. Cestuje po celém světě a řada „hlinařů“ od něj získává zkušenosti a používá je dál ve své profesi.
Do hliněny?ch omítek například používá fermentaci a jiné přísady pro zvy?šení plasticity. Vymyslel velmi efektivní techniku stavění ze slaměny?ch balíků, jež využívá nosnosti úsporné dřevěné konstrukce v kombinaci se slaměny?mi balíky a hlínou. Rád staví netradiční tvary domů. Navrhl systém „Flexagon“ – domy skládané z několika šestiúhelníků (jako včelí plástve) a „Slamaflex“, což je stavebnice slaměno-hliněného domu. Jednotlivé stěny lze vyrobit mimo staveniště i s omítkami, převézt pomocí techniky a poskládat na místě jako montovany? dům.

Pro Toma Rijvena nebyl srpnovy? workshop první zkušeností s Českou republikou: učil Čechy stavět ekologicky už v roce 2007. Část jeho tehdejších studentů se dnes věnuje stavbám ze slámy a hlíny profesionálně.

Proč stavět ekodomy?

  • Nízká energetická náročnost jak při stavbě, tak při provozu. Vynikající izolační schopnosti slámy zajistí majiteli vysoké úspory energie. Ze slámy je možné postavit dům v pasivním standardu.
  • Hliněné omítky zaručují nehořlavost slámy a zlepšují izolační a akumulační vlastnosti stavby. Při testech provedeny?ch v USA, Kanadě, Německu a nově i u nás se ukázalo, že hlínou omítnuté zdi ze slaměny?ch balíků odolávají ohni až dvě hodiny, zatímco zdi z běžného stavebního materiálu odolávají ohni v průměru půl hodiny až hodinu.
  • Ekodomy jsou difuzně otevřené, dům dy?chá, ale neprofukuje jako staré domy. Sláma má vy?borné izolační vlastnosti, 40 cm slámy izoluje asi jako 20 cm polystyrenu.
  • Životnost dobře postaveného ekodomu se může počítat v řádu století. Důkazem je plno stary?ch hliněny?ch staveb na Slovensku i na Moravě.
  • Bude sláma ve stěnách hnít? To je častá otázka. Každy? organicky? materiál k tomu, aby začal hnít, vyžaduje kyslík a vodu. S technicky správnou konstrukcí se voda do slámy nedostane, což znemožní hnití. Sláma byla používána jako izolační materiál po mnoho staletí a byla dokonce nalezena ve vynikajícím stavu v tisíce let stary?ch egyptsky?ch hrobkách.
  • A cena? Jíloviště bylo skoro u každé vesnice, zcela zdarma. Sláma stojí 100–200 Kč/m³.
  • Vzhledem k použitému materiálu i jednoduché technice je stavba slaměného domu celkem nenáročná. Není vy?jimkou, že se do stavby zapojí celá rodina a že se do ní pouštějí lidé, kteří jinak se stavbou domu zkušenosti nemají. Stavba vlastního domu může tak by?t zábavnou a vy?jimečnou životní zkušeností.


Více se dočtete na www.ekovesnice.cz . Snímky jsou z vlastního domku Petra Skořepy v Křižanech.

Připravil: Vít Straňák Foto: Petr Skořepa


25. 5. 2017 Letní zážitková škola přírodního stavitelství v Bílých Karpatech

4. 5. 2017 Živé povídání s Petrem Skořepou na téma "Co je vlastně ta letní škola přírodního stavitelství"

4. 5. 2017 Živé povídání s Petrem Skořepou na radiu Svobodný vysílač, na téma "Živá škola přírodního stavitelství"

5. 4. 2017 Fotky pro tisk

20. 1. 2017 Dobrovolně skromný život


Kontaktní formulář

Máte jakýkoli dotaz k publikovanému článku? Potřebujete více informací, nebo jiné fotografie? Neváhejte nás kontaktovat, obratem vám odpovíme. Děkujeme za jakoukoli podporu.

Pro odeslání formuláře vyplňte prosím do následujícícho políčka kód n2d8